Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vyřešení problému je týmová práce

1. 10. 2008

.
 
Jsem přesvědčený, že problém  zneužívání sociálních dávek se nedá vyřešit systémem všichni do jednoho pytle, natož vyvoláváním negativních emocí provokativními transparenty. Nikde na světě  nezajistí ekonomicko-tržní hospodářství  plnou zaměstnanost. Ten kdo tvrdí, že práce se pro každého najde je z tohoto pohledu nezodpovědný demagog. To je fakt, s kterým je nutné se smířit a kalkulovat s ním před vynášením jednoduchých a rychlých soudů. Minulý režim měl právo, na základě relevantních soudních rozhodnutí, trestat občany, kteří se záměrně vyhýbali práci, neboť existovala zákonná povinnost mít  příjem pouze z pracovní činnosti . I přesto se našli lidé, kteří nebyli ochotni dodržovat základní životní hodnoty a dobrovolně  plnit pracovní povinnosti. Nepochybně se tací najdou i dnes. Každá společnost vygeneruje mimo  odpovědnou populaci i občany, kteří neumí žít poctivě. Nemusí se zdaleka jednat jen o lidi, kteří nás provokují na náměstí  svým volným bezstarostným životem  bez viditelných ztrát na životní úrovni. Pohled na tyto spoluobčany nás nesmí vést k přesvědčení, že být bez důstojného příjmu z pracovní činnosti je pro všechny takto postižené lidi přijatelná věc. Zvlášť, když jejich bezstarostnost s největší pravděpodobností nevychází ze "štědrých" sociálních dávek, ale z činnosti, která může být v rozporu s našimi zákony.
 Za ztrátou zaměstnání se také skrývají pohnuté lidské osudy, rodinné a osobní tragédie, které mnohdy vedou  ke zhoršení psychického a zdravotního stavu člověka, kterému společnost dala najevo, že ho nepotřebuje. Jsem zajedno s lidmi, kteří volají pro zpřísnění podmínek vyplácení sociálních dávek pouze za předpokladu, že se tak bude dít na základě individuální viny. Prokázat ji je jistě složité, ale jiné řešení se pro spravedlivě myslícího člověka nenabízí. Nebo snad v přímé logice takového uvažování budeme preventivně ekonomicky trestat všechny osoby samostatně výdělečné činné, neboť statistická čísla z daňových úniků vykazují desítky miliard korun ztrát ročně? Argumentovat tím, že tito lidé narozdíl od nezaměstnaných pracují, by pak vyvolávalo potřebu se ptát.
 Vadí nám, že nezaměstnaní nepracují a nebo nám vadí, že pracovní nečinnost stojí společnost prostředky? Pokud nám vadí, že nepracují, pak je nutné vrátit pracovní povinnost do našeho právního systému a to i za cenu, že by se po vzoru osvícených monarchů stavěly hladové zdi, jen aby byli lidé nuceni si vydělávat v potu tváře. Mě by toto řešení bylo blízké. Pokud nám však pouze vadí, že společnost přichází o prostředky, pak nám to musí vadit i tehdy, když o ně přichází  daňovými úniky a Bůh ví čím ještě. Zdánlivě jednoduché řešení problému s nepohodlnou sociální skupinou tak dostává podobu inteligenčního testu  sociální a právní spravedlnosti celé společnosti. Politici na všech úrovních a napříč politickým spektrem by měli  společně pracovat na tom, aby jsme v takovém testu nepropadli. Podle mne je nejvyšší čas.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář