Na Chorvaty máme.
5. 6. 2008
Český národ ukazuje svoji sílu. Ačkoliv podle někoho doma po krylovsku " reje drškou zemi", na cizáka vycenil, od devětaosmdesátého, notně otupělé zuby. Pod hrozbou bojkotu chorvatského pobřeží chce donutit místní vládu tančit podle toho, jak Švanda dudák píská. Je dobré si připomenout některé argumenty. Prý svým zamyšleným opatřením neprojevila chorvatská vláda dost vděku českým turistům, že u jejího moře chytali bronz v době války a pomohli tak, řinčením zbraní, decimované ekonomice. Za to prý mají právo požadovat levné stravování z dovezených potravin. Upřímně bych si případného vítězství vážil. Víc, než titulu mistra fotbalové Evropy.
Zatímco fotbalové vítězství mi domácí chleba nezlevní, občanský vzdor proti nevděčnosti vlád takovou moc má. Doufám, že nejsem naivní a národ, který s cizinou bojuje za lepší zacházení, se postaví i proti nevděčnosti vlády své. Copak nepomáhá (privatizačními zlodějnami) zdecimované ekonomice trpělivým splácením dluhů z české války o společný majetek? Neodměnila ho za to vláda zdražením lékařské péče a legislativní pasivitou proti zlodějnám dalším? Copak i doma nemá nárok spotřebovávat levnější potraviny, včetně základních životních komodit? Je náš národ schopný cenit zuby, a občansky vyhrožovat, jen pro jeden týden mastných brad z dovezených řízků? "Nepřijet" do své země nemůže, ale čas od času v rukou svírá volební lístky. Tedy moc. Chorvaty možná porazí. Bude mít na víc?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář